Novinky

Mucky Pup: Nemáme ambice dělat novou muziku

Na posledním CD Live at Mexicali vzpomínáš na začátky Mucky Pup. Na kapelu, která hrála v garáži. Jací jste tehdy byli? A jací jste dneska? 
Chris: Bylo to pro mě i Mucky Pup hodně zábavné. Zrovna jsme vylezli ze školy a objevovali svět během hraní. To byla dobrá zkušenost. Dneska vážím 250 liber, jsem plešatý, chovám se slušně, rád se setkávám s pozitivními lidmy, mám rád filmy a dlouhé procházky po pláži.

A jaká byla tehdy hudební atmosféra v USA?
Chris: Úplně jiná, než dneska. Například dneska je vůbec problém najít label, který by vydal vaši desku. Nebo se hledají jinak. Nevím, jestli hůř nebo líp, ale je to prostě jiné.  

Co bylo tehdy "in"?
Chris: Přál bych si, abych někdy na takovou otázku uměl odpovědět.

Jak vypadali tehdy kluby? U nás se o rockových koncertech v osmdesátých letech mohlo lidem většinou jenom zdát.
Chris: Obecně jsou evropské a americké kluby jiné. U nás je myšlenka většinou taková, že má muzika pomoct tomu, aby klub prodal víc alkoholu. U vás často vídávám, že na pořádání kultury dostáváte třeba i státní dotace. Takže je to víc o té kultuře.

Byli jste kapela z garáže. Dneska zkoušíte kde?
Chris: Naše garáž je už dávno pryč. Pronajímáme si zkušebnu, když se potřebujeme nachystat na koncerty. Zaplatíme si jí od hodiny tak, jak potřebujeme.

Pamatuješ si na vaše první hraní? Zažili jste někdy na pódiu opravdový trapas? A na který koncert nejraději vzpomínáte?
Chris: Jo, hráli jsme na otvírání stadionu, kde se jezdilo na kolečkových bruslích. A co se týče trapasů, tak ty zažíváme každý den. Nejlepší vzpomínky máme asi na Graspop Festivalu. Hrálo tam hodně kapel, které se nám líbí. 

Vystupovali jste i s velkýmí kapelami. Jako třeba Kiss. Která show byla nejlepší?
Chris: Určitě právě Kiss. Byl to sen pro kluky, kteří na Kiss vyrostli. A pak hrajete s nimi na stejném koncertě.  

Co teď posloucháš? 
Chris: Muziku mého mládí: Bad Brains, Circle Jerks, etc. A něco i z nových, třeba Artic Monkeys.

V prvních písničkách jste se vysmívali hippies, zpívali jste o zapáchajících holkách – kdybyste měli dneska nebo tento týden napsat písničku – o čem by byla? Co máte na duši? 
Chris: Většinou to stejné, moc jsem se nezměnil. Jediný, co mě rozčiluje, jsou mladí a staří lidi. Ti mezi tím jsou OK.

Několikrát jste se rozpadli a dali dohromady. Jak jste se změnili hudebně? 
Chris: S původními členy jsme se dali dohromady v roce 2009. Párkrát jsme odehráli koncerty, pro které jsme sestavili speciální playlisty podle CD. Třeba všechno z  „Can’t You Take a Joke?“. Ale nehrajeme novou hudbu. Oslavujeme krásnou historii ale nesnažíme se prodat nový zvuk nebo CD. 

Jak žijete, když nejste na tour? 
Chris: Všichni máme normální práci a větší rodiny, než v 80. letech. Já mám malou restauraci s dalšíma klukama z kapely, která se jmenuje The Mucky Pup. Děláme hot dogy a hranolky speciálním způsobem. Uvnitř to vypadá jako na rockovém koncertě. Mám to vyfocené na stránkách. 

A dá se v USA uživit muzikou? V České republice je to výsada jen pár kapel... 
Chris: Moc toho hraním nevyděláme. Na druhou stranu je to dost na to, abychom si zaplatili letenky a náklady na turné. 
 
V Brně hrajete poprvé, ale v roce 2009 už jste vystupovali na festivalu Rock for People. Máte na Česko nějaké zvláštní vzpomínky? Nebo konkrétně na tento festival? 
Chris: Někdo mi říkal, že jsem se svlékal a tančil s nějakýma kočkama, co se na nás byly podívat. Byl jsem tou dobou na trvdých drogách, takže si to nepamatuju.  

Je nějaký rozdíl mezi evropským a americkým publikem? 
Chris: V USA se lidi na koncertech víc perou a jsou víc agresivní. Hlavně v kotli.

A vzkaz pro čtenáře Rock.cz?
Chris: Čaute! Díky za čas, který jste věnovali čtení tohoto rozhovoru. Všechny vás miluju. Brzo se uvidíme. Řiďte bezpečně!  

Stránky Mucky Pup

Oficiální kanál Mucky Pup na Youtube