
28.11.2011
Vltava: Chybět by byla chyba
Vltava vyrazila do klubů s novou deskou Komedianti se vracejí. Po dlouhé době je to událost, o které mluví i ti, kteří nepatří mezi skalní fanoušky. Rozebírají, jak to jde kapele naživo, jestli bylo dobře škrtnout dechy, jestli je to ještě pořád Vltava... Možná i na tyto otázky dostanete odpověď po přečtení rozhovoru s Robertem Nebřenským, který se označil jako médium kapely.
Diskuze: 0 komentářů(Zobrazit)
Nová deska se jmenuje „Komedianti se vracejí domů“. Jak moc se cítíte jako komedianti a jaký význam pro vás slovo komediant má? Jde o cvičenou opici, šaška nebo umělce?
RN: Komedianty jsme ve svých životech všichni, v rolích, které dobrovolně nebo nevědomky hrajeme, s maskami, které nosíme, když sami sobě často ztracení, marně hledáme radost. Děláme zbytečné věci, a hlavně věci, které nám nejsou vlastní. Deska zve k návratu domů, k sobě samotným, k těm, kterými jsme ve skutečnosti, ke své čistotě a ryzosti.
Pojďme si trochu připomenout ukončení činnosti kapely Vltava. Proč?
RN: Cítil jsem, že naše mise došla naplnění a že je třeba důstojně a včas odejít.
Vltava chyběla řadě fanoušků. Co rozhodlo o tom, že se dáte znovu dohromady?
RN: Muselo to být přáním vesmíru, protože lze těžko věřit, že jako starý lenoch bych se sám od sebe k něčemu takovému odvážil.
Narážím na docházející inspiraci, opakování se v melodiích, nedostatek nových písniček a nápadů. Stává se vám to? Asi není cílem být jako kafemlýnek...
RN: Pokud mám mluvit o potížích, tak jsou jiného druhu. Je to již zmíněná lenost a jen občasná připravenost pracovat a chytat nápady do sítě. Za to se opravdu stydím. Inspirace totiž proudí neustále a déšť podnětů padá shůry bez přerušení. Jde o to mít čisté, dobře nastavené antény a být co nejčastěji připravený.
Jaká byla Vltava v roce 1986 a jaká je dneska?
RN: Dříve snad trochu pitoreskní a více do sebe, dnes vyzrálá a srozumitelná širšímu posluchačskému spektru.
Kritici píšou, že nová deska je instrumentálně lepší, než ty předchozí. Byl záměr si s ní více pohrát? Nebo čím to může být?
RN: Myslím, že instrumentální úroveň posunula přítomnost dvou nových členů, Petera Bindera a Tomáše Uhlíka. Peter je pro mě nejen nejzajímavější kytarista u nás, ale také zdatný producent a hudební režisér. Kromě toho se skvěle doplňujeme umělecky. Tomáš je basista snů a miláček mas i řas.
Když se kapela rozejde nebo ukončí činnost a pak se vrací, většinou si všichni brousí zuby. Bylo těžké uzavřít definitivní podobu desky? S kým jste ji nejvíc konzultovali?
RN: My se radíme jen sami se sebou. Snažili jsme se udělat desku poctivě a nejlíp, jak budeme schopni. To je také jediné, co se dá pro klid duše podniknout. Každý ať si potom říká, co chce.
Obal alba je složen z dětských kresbiček Roberta Nebřenského. Co mají symbolizovat? Patří k naivnímu světu Vltavy?
RN: Obrázky dokreslují ten návrat o kterém jsem mluvil. Návrat k sobě. Výtvarné řešení obalu stojí na kresbách, z doby, kdy mi bylo šest let. Tak se sklenul oblouk návratu komedianta i v tom designu. Dětské kresby jsem doplnil volným pastelkovým sněním, kdy jsem se snažil počínat si jako dítě a nepřemýšlet u toho, jen tvořit a chovat se intuitivně.
V jedné z recenzí jsem četla, že "Robert Nebřenský až podezřele často na desce naráží na lásku, na euforii zamilovaného..." Je to autobiografické nebo přenesený význam?
RN: My předáváme a rozšiřujeme emocionální zkušenost. Může to být o nás nebo o mně, ale důležité je, když je možné tu zkušenost zobecnit, aby ji mohli sdílet další lidé a aby pro ně byla přínosem.
Pro mě je nová deska příjemně čistá a skromná ve zvuku. Koketovali jste s nějakými moderními trendy? Šlo by u Vltavy vůbec mluvit o remixech, tanečních verzích, efektech... ?
RN: Tím vším jsme se zabývali už v minulosti. Teď jdeme po samotné písničce a jdeme po ní jako vlci po jehňátku.
Chybí také dechy. Proč?
RN: Jde prostě o vývojovou změnu. Teď hrajeme tak.
Jak bude vypadat playlist současného turné. Co všechno uslyšíme kromě nové desky a naopak k čemu se Vltava už vracet nechce?
RN: Představujeme zejména tu naši novou desku, protože ta je naší přítomností. Písně hrajeme dokonce v pořadí tak, jako na albu, samozřejmě obohacené o improvizace a další bonusové momenty. Na mnohých z nich se přitom svojí energií podílejí sami návštěvníci koncertu. Starší repertoár obměňujeme dle chuti a přání publika a nemáme v tom žádná mentální omezení.
Můžeme se těšit i na nějaké pódiové vymoženosti nebo speciální koncertní verze?
RN: Každý koncert Vltavy je speciální a sama skupina je pódiovou vymožeností.
Proč tedy na koncertech nechybět?
RN: Chybět by byla chyba.
Ukázka ze křtu desky:
Zbývající koncerty turné:
29.11.2011 Brno, Fléda
01.12.2011 Praha, Divadlo Dobeška
02.12.2011 Chomutov, Kulisárna
03.12.2011 Havlíčkův Brod, Klub Oko
17.12.2011 Nahořany, Pod Kapličkou
vltava:
-
02.12.2011
Vltava lepší než z desky
brno:
-
24.04.2012
Fléda: Boj o přežití
-
23.04.2012
Další ročník Čarodějáles je za ...
Diskuze
- Prozatím nikdo nevložil žádný komentář.
Přidat příspěvek
Komentáře mohou přidávat jenregistrovaní/přihlášeníuživatelé.





