Antigona: RockOpera s nábojem

Antický námět

Antigona RockOpera vznikla na motivy stejnojmenné slavné Sofoklovy antické tragédie a pochopit hned napoprvé její děj pro toho, kdo nezná samotnou předlohu, asi nebude jednoduché. Ale na druhou stranu to není ani nemožné. Každopádně těm, kteří na představení ještě nebyli, vřele doporučuju „domácí přípravu“. Ono to opravdu není snadné už jen z toho důvodu, že Antigona je skutečně rocková opera, tedy žádný muzikál, a celou dobu se prknech pouze zpívá (a samozřejmě hraje, tančí atd.), nikoliv mluví (až na záměrné recitativní výjimky). Naprosto zjednodušeně lze příběh Antigony vyjádřit tím, že se v něm prolínají dvě základní dějové linie – téma generační vzpoury a téma lásky až za hrob.

Méně je někdy více

Nejsem divadelní, nýbrž hudební publicista, a nechci se tudíž pouštět do odborného rozboru pódiové choreografie, scénického pojetí atd., které mi přijdou vcelku adekvátní tématu a ani nějak závratně vynalézavé, ani lacině amatérské. Snad jen dvě poznámky tímto směrem. Celé představení je proloženo výstupy lidí provádějících fireshow a na můj vkus je jich až zbytečně moc, tudíž to působí nejen neústrojně, ale někdy až nechtěně komicky. Třeba když na scéně prezentovaný tragický příběh vstupuje už do své vrcholné fáze a najednou se na pódiu bůhvíproč objeví chlapík, který začne skákat přes hořící švihadlo – to člověk stěží zadržuje smích. No a co se hereckého umu týče, v tomto směru ostatní účinkující jasně převyšuje Viktor Dyk v roli Kreonta, a to i přesto, že v některých okamžicích již své grimasy a pohyby takříkajíc přehrává.

Pastva pro uši

Když se ale zaměříme na samotné pěvecké výkony, těžko někomu něco zásadnějšího vytknout. Pravda, Dyk byl zdravotně indisponován a v některých exponovaných pasážích to bylo trošku znát, přesto klobouk dolů před jeho výkonem. Hlasově poněkud nejistá mi chvílemi přišla i Žántí coby Antigona (jinak frontwoman kapely Matahari), navíc měla technické problémy s mikrofonem. Ale jinak vážně absolutní profesionalita v tom nejlepším smyslu slova. Lidé jako arakainovský Jan Toužimský (Haimón), vskutku démonický Petr Opava (Hádés), mladá operní zpěvačka Miroslava Časarová (Moira), ohromně talentovaná Daniela Langerová (Isména) a další jsou už zkrátka prověřené jistoty, na nichž lze nejen Antigonu stavět (téměř všichni se podílejí i na druhém projektu z téže autorsko-produkční dílny, což je Oidipus Tyranus RockOpera). Naprosto mistrovský pěvecký výkon pak jako vždy předvedla spoluautorka Antigony a Oidipa, tedy Pavla Forest.

Ovšem Antigona RockOpera nestojí pouze na přesvědčivých vokálních výkonech, nýbrž také na znamenité zdravě dramatické muzice. Steigerwald čerpá skladatelskou inspiraci nejen v různých odnožích rocku (nevyjímaje ani vskutku řízné metalové partie), ale přiměřeně i z klasické anebo třeba ethno hudby. A hlavní devízou Antigony (i Oidipa) je to, že na pódiu je vždycky živá skupina (a někdy také smyčcové těleso, což bohužel nebyl případ recenzovaného představení) hrající s nelíčenou chutí, ohromnou energií a předvádějící excelentní instrumentální výkony. Ostatně tvoří ji takoví muzikanti, že by bylo divem, kdyby tomu bylo jinak: Milan Steigerwald (klávesy), Michal Vejskal (klávesy), David Pavlík (kytara – Tango, Hanka & Imrich Band, dříve mj. Lenka Nová & Band, Waw!?, skupina Anety Langerové nebo Vilém Čok & Bypass), Jan Peš (kytara – Jesus Om), Richard Scheufler (baskytara – Pražský výběr II, Krucipüsk, Scheufler Project), Richard Scheufler ml. (bicí – Airfarem Scheufler Project), Miloslav Kočí (perkuse, didgeridoo – Posmrtné zkušenosti).

Sečteno a podtrženo, na Antigonu se stále vyplatí zajít. Nenechte si tuhle ojedinělou záležitost proklouznout mezi prsty!

Foto zdroj: www.antigona-rockopera.com